Nová cesta pro Lolu

21.06.2018 07:59

Jedněmi z nejrozšířenějších sportovních aut počátku 70. let byly Loly T210 a T212. Dnes jsou tyto krásné spidery ozdobou závodů historických sportovních automobilů FIA Masters Historic Sports Cars, které o tomto víkendu uvidíme na autodromu v Mostě při Most Historic Grand Prix.

Eric Broadley po založení své firmy Lola Cars začínal s výrobou malých sportovních aut a monopostů. Měl úspěch, který jej dovedl k tomu, že v roce 1962 postavil revoluční sportovní vůz Mk. 6 GT - první s hliníkovým monokokem a motorem V8 umístěným před zadní nápravou. Toto kupé sice moc úspěchů neposbíralo, ale zaujalo vedení Fordu, který jej koupil i s Broadleym a jeho firmou, aby tak získal základ pro svůj GT40, s nímž se v roce 1964 vydal do Le Mans.

Broadleye ovšem spolupráce s Fordem dlouho nebavila, a tak za utržené peníze oživil Lolu a v roce 1965 představil vlastního nástupce Mk. 6 GT - model T70, jedno z nejhezčích a nejúspěšnějších aut, jaké kdy vyjely na závodní tratě. Se spiderem John Surtees vyhrál první ročník seriálu CanAm v roce 1966 a s kupé tým Penske vyhrál 24 hodin v Daytona Beach v roce 1969.

Během roku 1969, kdy byla kupé T70 Mk.3B na vrcholu své slávy, Broadley pochopil, že proti nové generaci supersportů Porsche 917 a Ferrari 512 S nemá šanci se prosadit. Hledal jiný zdroj příjmů vedle stavby monopostů pro formuli 5000. Rozhodl se pro radikální změnu - T70 nahradil malým spiderem T210, protože od roku 1970 bylo vypsáno mistrovství Evropy pro sportovní vozy do dvou litrů.

Lola T210 měla hliníkový monokok s pomocným trubkovým rámem nesoucím zadní závěsy (ty přední byly připevněny přímo ke skořepině), motor a převodné ústrojí. Pohonnou jednotkou byl čtyřválec Ford Cosworth FVC upravený z formule 2 zvětšením na 1,8 l v kombinaci s pětirychlostní převodovkou Hewland s přímým řazením. Karoserie ze skelného laminátu byla zmenšeninou vozu T220 pro CanAm 1970. Malý spider s délkou jen 345 cm měl hmotnost 550 kg.

První vyrobený vůz získal dlouholetý partner Loly a její obchodní zástupce na kontinentu Joakim Bonnier. Veterán se zkušenostmi z formule 1 (vyhrál VC Nizozemska 1959) vyhrál čtyři závody i první ročník evropského šampionátu, v němž Lola získala titul mezi značkami před Chevronem a Abarthem reprezentovanými vozy, které ještě používaly trubkový rám.

Neméně důležitý byl obchodní úspěch modelu T210, kterého bylo vyrobeno a prodáno 16 kusů. Zisk titulu byl dokonalou reklamou pro modernizovanou Lolu T212 pro rok 1971. Té se prodalo 22 kusů.

Dva vozy pro svůj tým koupil Karl von Wendt. Do jednoho posadil talentovaného právníka ze Štýrského Hradce Helmuta Marka. Ten během sezony 1971 střídal Lolu T212 s pětilitrovým Porsche 917 K týmu Martini Racing. S Lolou vyhrál tři z devíti závodů mistrovství Evropy a získal titul před Vicem Elfordem se stejným vozem z týmu Jo Bonniera. Oba pomohli Lole obhájit i titul mezi značkami. Marko byl úspěšný také s Porsche 917 K. Spolu s Gijsem van Lennepem vyhráli v Le Mans, přičemž jejich rekordní průměr 222,29 km/h nebyl překonán neuvěřitelných 39 let - do roku 2010!

Marko zaujal rakouské firmy, které hledaly náhradu za tragicky zahynulého mistra světa z roku 1970 Jochena Rindta. Pomohly mu stát se jezdcem týmu B.R.M. ve formuli 1 a i zde mladý právník ukázal velký talent. Jenže při Velké ceně Francie v roce 1972 byl zasažen kamenem vymrštěným jiným vozem a při tom přišel o oko. K závodům se vrátil jako majitel týmu (mj. pomohl do F1 Gerhardu Bergerovi a Karlu Wendlingerovi), což jej nakonec dovedlo k seznámení s rakouským podnikatelem Dietrichem Mateschitzem. Od roku 1999 je jeho poradcem pro závody a od roku 2005 má rozhodující vliv na řízení jeho týmu Red Bull Racing ve formuli 1.

Lola ještě postavila mnoho úspěšných sportovních vozů, ale žádný další už se nestal takovou legendou jako T70 a její malí nástupci T210 a T212.

Ing. Vladimír Rybecký


Další články


Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

zavřít