S turbínou a vysavačem
Před půl stoletím se zdálo, že budoucnost automobilové dopravy i motoristického sportu je v turbínovém pohonu. Ostatně pokusy s turbínami v Indianapolisu jsme si připomínali i v našem blogu. Keith Hylton se k němu chce vrátit a přidává ještě další dnes zakázané nápady.
Keith Hylton je majitelem úspěšného závodního týmu z Kalifornie. V jeho barvách získal titul ve formuli Atlantic i jeden z nejúspěšnějších amerických závodníků současnosti Ryan Hunter-Reay, mistr IndyCar 2012 a vítěz 500 mil v Indianapolisu 2014. Nyní se Hylton rozhodl postavit závodní auto budoucnosti, které by mohlo nahradit současné podle něho nepříliš zajímavé monoposty.
Hylton chce oživit několik nápadů z minulosti, posléze zakázaných technickými předpisy. Své myšlenky předložil konstruktérovi Andriesu van Overbeekemu s úkolem, aby na jejich základě navrhl koncept závodního vozu. Vrací se k myšlence turbínového pohonu a kombinuje jej s aktivním vytvářením přítlaku a převodovkou s plynulou změnou převodového poměru.
Koncept závodního monopostu blízké budoucnosti T1 Turbine vychází z pohonu kompaktní turbínou Rolls-Royce o výkonu 515 kW (700 k). Turbína nevyžaduje prakticky žádnou údržbu - měla by vydržet až 2000 hodin provozu bez potřeby významnějších výměn dílů. To by značně snížilo provozní náklady. Vestavění kompaktní turbíny do vozu je mnohem snazší a vyžaduje mnohem jednodušší systém chlazení. Koncept ovšem pomíjí problém s extrémně vysokou teplotou spalin vycházejících z turbíny - jízda v těsném závěsu za tímto vozem by byla prakticky nemožná (u turbínových vozidel z 60. let byly spaliny vždy vyvedeny vzhůru). Turbína je spojena s převodovkou s plynulou změnou převodového poměru CVT. Tím se odstraní problém s regulací výkonu turbíny.
Nosná skořepina monopostu i díly závěsů kol a karoserie jsou navrženy z mimořádně tuhého a pevného kompozitu na bázi uhlíkových vláken impregnovaných grafenem. Primární deformační struktura je vyplněna grafenovou pěnou.
Klíčovým prvkem pro ochranu jezdce je zcela uzavřený kokpit, což vychází z výsledků testů, které prokázaly, že právě toto je řešení poskytující hlavě jezdce nejvyšší úroveň ochrany - mnohem vyšší než systém Halo, prosazovaný FIA ve F1 a dalších šampionátech, i než zvýšený kryt navrhovaný pro IndyCar. Není to samoúčelné - jeden z jezdců Hyltonova týmu před časem zemřel na následky zranění hlavy a takovýto kryt mu mohl zachránit život. Dalším prvkem pro zvýšení bezpečnosti je ochranný nárazník na zádi vozu zabraňující kontaktu mezi pneumatikami dvou vozů jedoucích v těsné blízkosti.
Aerodynamika je inspirována dvojicí revolučních automobilů - Chaparrallem 2J a Brabhamem BT46B. Ty pro zvýšení přítlaku používaly ventilátory na zádi, s jejichž pomocí se odsával vzduch z uzavřeného prostoru pod vozem. Koncept byl navržen tak, aby vzduch proudící kanály ve voze a pod ním generoval natolik velký podtlak, že by nebylo potřeba používat přítlačná křídla vpředu ani vzadu. Proud vzduchu by posléze také odstraňoval z povrchu tratě kousky pryže z pneumatik, které často působí jezdcům problémy.
Stavbu konceptu Keith Hylton financuje z vlastních zdrojů. Cílem je získat plně provozuschopný automobil připravený k prezentacím na závodních tratích. Poté by se mělo ukázat, zda bude využit jako možná náhrada současných monopostů pro některý ze stávajících šampionátů, nebo se najdou partneři, s jejichž pomocí by se mohl vytvořit vlastní seriál závodů pro tato vozidla.
Ing. Vladimír Rybecký
Další články
- S turbínou a vysavačem (12.06.2018)
- Když formuli 1 narostla křídla (08.06.2018)
- Nové Porsche pro zákaznické týmy (05.06.2018)
- Úplně jiná revoluce (01.06.2018)
- Špion a jeho stín (29.05.2018)