Půl století od zázraku v Daytoně

22.01.2019 14:09

Závod 24 hodin v Daytona Beach v roce 1967 vyvrcholil spanilou jízdou ve formaci trojice triumfujících vozů Ferrari. O rok později se do vítězné formace seřadila trojice vozů Porsche. V roce 1969 bok po boku projely cílem dva vozy Lola. Jejich triumf vůbec nebyl jednoduchý.

James Garner byl hereckou hvězdou westernů. U nás se proslavil v komedii Podporujte svého šerifa, ale i ve válečných dramatech (Velký útěk) a v rolích detektivů (Sestřička). Motorističtí fanoušci jej poznali v roli Petera Arona z filmu Grand Prix Johna Frankenheimera z roku 1966. Garnera svět závodů natolik nadchl, že v roce 1967 založil vlastní závodní tým American International Racers (AIR). V roce 1969 se Garner rozhodl zachytit celou sezonu svého týmu ve filmovém dokumentu. Sezona i film začaly úvodním závodem mistrovství světa značek 24 hodinami v Daytona Beach.

Do Daytony přijel v roli favorita obhájce prvenství tovární tým Porsche s pěti novými vozy 908 L poháněnými vzduchem chlazenými třílitrovými osmiválci a vybavenými aerodynamickou karoserií s dlouhou zádí. Jako hlavní soupeř se jim postavil tým Johna Wyera se dvěma vozy Ford GT40 v barvách Gulf, s nimiž v roce 1968 Porsche porazil v Le Mans a získal pro Ford i titul mistra světa.

Třetím do hry byly vozy Lola T70 poháněné pětilitrovými motory Chevrolet V8. Ty se v předchozí sezoně ukazovaly jako velmi rychlé, ale také poruchové. Garnerův tým AIR přivezl dva starší vozy, zatímco Roger Penske připravil novou verzi Mk.III B v barvách Sunoco. Stejný vůz měl i švýcarský tým Sports Car Unlimited.

Nový prototyp Ferrari 312P nebyl včas dokončen a hvězda z Le Mans, francouzské kupé Matra 630M, skončila už v tréninku, když ji Henri Pescarolo sešrotoval - naštěstí bez újmy na svém zdraví.

Penskeho problémy začaly už před tréninkem, když si druhý jezdec Ronnie Bucknum zlomil nohu při nehodě na motocyklu. S jedničkou týmu Markem Donohuem proto jel narychlo sehnaný náhradník Chuck Parsons, který ale před tím na klopené dráze v Daytoně nikdy nejel a nikdy nezávodil ve tmě.

V tréninku kralovala pětice vozů Porsche 908, ovšem mezi ně se protlačily dvě Loly - Mark Donohue na druhé a Jo Bonnier se švýcarskou na páté místo. Wyerovy Fordy vyjížděly z osmé a deváté pozice a až za nimi byly Garnerovy Loly.

Od startu dominovaly vozy Porsche. Stačil jim jen Donohue - ovšem pouze do první zastávky v boxech, kdy se ukázalo, že do nádrže Loly se místo 140 l dá natankovat jen 75 l benzinu. Další drama začalo v 84. kole, kdy v boxech zastavil Brian Redman s Porsche 908 L přiotrávený výfukovými plyny. Mechanici ve voze za 20 minut vyměnili hlavu válců, jenže se stejným problémem do boxu začala přijíždět i další Porsche. Když Bonnier narazil s Lolou do zdi, tak se zdálo, že Fordy zopakují svůj triumf z Le Mans. Jenže v noci také jim začaly problémy s motory.

U Porsche docházely náhradní díly, takže na trati vydržel jen jediný vůz, pokračující s velkou ztrátou. Když Jacky Ickx s vedoucím Fordem ráno narazil do zdi, ve vedení se objevila Penskeho Lola, byť musela zastavovat dvakrát častěji než ostatní. Mark Donohue a Chuck Parsons dosáhli pro Lolu největší úspěch, když zvítězili s náskokem 30 kol před Lotharem Motschenbacherem a Edem Lesliem s Garnerovým vozem.

Záběry z Daytony a posléze ze dvanáctihodinovky v Sebringu se staly ozdobou Garnerova filmu The Racing Scene. Ten sice ve své době nezaujal, ale dnes je pro fanoušky sportovních aut z 60. a 70. let skutečnou legendou. Jeho zhlédnutí je pro ně stejnou nutností, jako návštěvy současných závodů těchto vozidel, které nám nabízí i mostecký autodrom.

Ing. Vladimír Rybecký


Další články


Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři