Rozhovor časopisu AutoTip: Rychlá ruka mizí

22.10.2021 14:19

Chcete se naučit bezpečněji řídit a tedy lépe ovládat své vozidlo? Pak právě pro vás jsou určeny kurzy bezpečné jízdy, pořádané na autodromu Most. Marek Kohoutek je vedoucím instruktorem kurzů bezpečné jízdy na autodromu Most. Zeptali jsme se ho, jak takové kurzy probíhají, kolik jich je a jak se při nich lidé chovají. A také jsme se dozvěděli, že ani blížící se zima nijak nesnižuje zájem veřejnosti o ně.

 

Kurz bezpečné jízdy je pouze jeden, nebo jich je v nabídce více?

Naše kurzy, jejichž účelem je zlepšit řidičské dovednosti široké motoristické veřejnosti, lze rozdělit na dvě základní větve: na kurzy bezpečné jízdy a kurzy sportovní jízdy. Pokud bych to srovnal, tak mnohem větší zájem je o kurzy bezpečné jízdy. Přece jen, běžných řidičů je mnohem více než těch, kteří se chtějí naučit jezdit sportovně.

 

Co si máme pod kurzem bezpečné jízdy přesně představit? Skládá se třeba z několika dílčích částí?

Ano, je tomu tak. Pokud to zjednoduším, tak kurz má tři části. První je standardní kurz, na který dále navazuje level II a level III. Standardní kurz je v podstatě úvodním. V něm se lidé seznámí s autem a vyzkouší si, jak vlastně výcvik v praxi probíhá. Opravdový trénink přichází až s levely II a III. Pokud se chce zájemce opravdu někam řidičsky posunout, doporučujeme úvodní kurz absolvovat dvakrát. Poprvé totiž lidé mnohdy tápou, jelikož dostávají příliš mnoho nových informací. Často nevědí, co mají dělat, jakou rychlostí mají jet a jiné. Při opakování jsou již tyto věci zaběhnuté, takže studující se mohou více soustředit na to, co jim říkáme. Teda jak se auto chová a co lze od něj očekávat.

 

Jak kurz přesně probíhá? Tím myslíme třeba časově?

Základem každého námi pořádaného kurzu pro veřejnost je teorie na učebně. Výuka není vedená formou přednášky, ale diskuse, která studující mnohem více nutí se nad problematikou zamyslet. Probírají nejen jízdní situace v teoretické rovině, ale také například některé body vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích. To nám dost zjednodušuje následné pokračování, v němž se jde na jízdy, které trvají čtyři hodiny. Mezi teorií a jízdami je hodinová pauza na oběd. Začínáme v devět hodin a končíme v 16 hodin.

 

Kolik lidí je v každé skupině? Je to nějak omezené? Myslíme minimální, respektive maximální počet?

Jednotlivých lidí smí být maximálně 12 na jednu skupinu. Jde o standardní situace, tedy nikoliv tu vynucenou proticovidovými opatřeními. Minimální počet je individuální. Zpravidla osm, ale už jsme tu měli i skupinu o šesti. Kurzy pořádáme jak o víkendech, tak také ve všedních dnech.

 

Lze kurzy nějak měnit?

Obecně lze říci, že každý kurz je trochu jiný podle programu. Například Fun, For life, Ladies či Family. Jak je asi zřejmé, třeba Ladies je zaměřen na ženy, Family zase na rodiny. Trénovat lze ale i offroad na terénním polygonu. O něj mají zájem zejména energetické společnosti.

 

Můžete to nějak více rozvést?

Třeba program Family se sice také zabývá jízdními situacemi, ovšem ve zvýšené míře klade důraz také na praktické používání vozidla k rodinným cestám. V rámci teorie v něm učíme, jak třeba správně uložit a upevnit zavazadla v autě, jak převážet psa či jiná domácí zvířata, a také v něm učíme legislativu okolních států, kam či přes něž velmi často vedou rodinné cesty na dovolenou. Kromě Slovinska či Chorvatska třeba Rakousko. Zde například platí, že v autě musí být stejný počet reflexních vest, jako je míst. Čili pokud máte pětimístné auto, musíte jich do Rakouska (nebo přes ně) vézt pět. Praktická část výuky se od ostatních kurzů příliš neliší. Snad jen tím, že se za volantem střídají dva lidé (zpravidla rodinní příslušníci). Dále lze například ukázat, jak správně upevnit dětskou autosedačku.

 

Co třeba firemní zákazníci? Mají o službu zájem?

Ze strany firemních klientů registrujeme značný zájem. Většinou je cílem snížit nehodovost služebních a referenčních vozů. Obyčejně službu objednávají buď pracovníci personálního oddělení, nebo správci vozových parků.

 

A integrovaný záchranný systém?

Ten patří k velmi častým účastníkům. Zatímco policie a hasiči to mají v rámci projektu Asociace polygonů, zdravotnická záchranná služba není státní, čili v jejím případě jde o čistě její vlastní iniciativu.


Rozhovor jsme uskutečnili v jedné z učeben autodromu Most. Právě tady začínají kurzy výukou teorie, nikoliv ale formou pasivních přednášek. Cílem je studenty aktivně zapojit do problematiky. Kromě teorie je hlavní náplní kurzu praktická část, v níž si účastníci vyzkoušejí rozličné jízdní situace a naučí se je správně řešit.

 

Zmínil jste hasiče. Ti ale často jezdí těžkými užitkovými vozy.

Kurzy u nás existují nejen pro osobní auta, ale také motocykly, autobusy či nákladní auta. Právě u hasičů vidím největší přínos, neboť jejich řidičské dovednosti bývají na nižší úrovni. Ono je to i pochopitelné. Více času než za volantem hasičského vozu tráví na stanici. Tudíž sotva mohou mít zkušenosti řidičů kamionů či třeba mixu (domíchávač betonu). Ty většinou jezdí celý den. Osobně to vnímá jako chybu státu, který hasičům neumožňuje lepší výcvik v řízení vozidla. Třeba v sousedním Rakousku mají hasiči k dispozici nejen více polygonů, ale také profesionální simulátory, podobné těm pro piloty letadel.

 

Zpět k osobním autům. Jezdí účastníci kurzů ve vlastních vozech, nebo jim půjčujete místní (značky Kia)?

Mnohem častější je trénování s vlastním autem, což doporučujeme. Není nic horšího, než když se chcete zlepšovat v řízení na autě, v němž jste předtím nikdy neseděli. Nejde jen o odlišné ovládání, různý výkon motoru, ale zejména o řazení, a hlavně spojku. V případě potřeby ale můžeme zapůjčit i naše tréninkové vozidlo.

 

Dobře, ale je zde jeden háček. Jak je to s pojištěním, ať už zákonným, či havarijním? Oboje se, pokud vím, vztahuje jen na pozemní komunikaci.

Máte pravdu. Nabízíme možnost připojištění, a sice na osobní a nákladní auto a autobus. Na motocykl ho nenabízíme. Připojištění se vztahuje nejen na škody způsobené na vozidle, ale také na škody, které účastník (řidič) způsobil nám. Třeba kdyby poškodil svodidla a jiné.

 

Jak vnímáte úroveň současných řidičů?

Je to individuální. Občas chybí tolerance a ohleduplnost. Nejčastěji se ale setkáváme s problémem nedostatečné vzdělanosti. Tím nemáme na mysli míru dosaženého vzdělání, ale vzdělanost v oblasti předpisů, které se sice učí v autoškolách, jenže jednak jakým způsobem a také je otázkou, kdy dotyčný autoškolu absolvoval. Jsou i tací účastnicí, kteří stále „žijí“ vyhláškou 100 z roku 1995 Sb. Lidé dnes také hodně dají na to, co kde slyšeli nebo četli, nejlépe někde na sociálních sítích.

 

V čem spatřujete problém?

Problém vidím hlavně v současném výcviku v autoškolách. Ten je mnohdy až nezdravě krátký. Měli jsme tu kurz autoškoly, kam se přihlásilo asi osmdesát studentů. Když jsme jim ale řekli, že potrvá minimálně tři měsíce, zbylo z nich dvacet.

 

A co úroveň účastníků kurzů?

Ta bývá různá. Občas je to ale opravdu zajímavé. Třeba když vám pán tvrdí, že kmitá volantem proto, aby vyklepal vodu ze vzorku pneumatik předních kol. Nebo proto, že v neděli koukal na F1 a její piloti to přece také tak dělají… Naproti tomu dřívější nešvar řidičů, takzvaná rychlá ruka (držení volantu zcela nahoře jednou nataženou rukou v pololeže) je už na ústupu. Naštěstí. Problém je, že lidé vůbec nerozlišují například řízený a neřízený smyk. Zatímco do prvního jde auto úmyslně, a tedy řidič má prostor reagovat, druhý jmenovaný přichází náhle a bez varování. A ten zvládnout je mnohem těžší. Bez výcviku v podstatě nemožné.

 

Na kolik kurz bezpečné jízdy vyjde?

Každý je za jinou částku. Základní výcvik pořídíte za 4970 Kč. Obecně platí, že autoškola vás jezdit nenaučí. Pouze poskytne nezbytné základy. Zlepšovat se ale můžete, třeba právě v rámci kurzů bezpečné jízdy.

Autor: Tomáš Dusil

Další články

Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři