Tabáková revoluce

26.03.2018 15:52

Přesně před půl stoletím nejprve v Austrálii a poté i v Evropě Team Lotus zcela změnil podobu závodních automobilů. Nešlo o další z technických revolucí, ale místo tradičních národních barev přišel se zabarvením vozů v barvách sponzora - výrobce cigaret Gold Leaf.

Podoba závodních automobilů byla od druhé Velké ceny francouzského autoklubu (ACF), která se jela v roce 1907, jednoznačně daná. Každá země dostala přidělenou barvu nebo kombinaci barev a tu museli všichni její zástupci používat. Jediné, co se na karoserii tolerovalo, bylo logo výrobce automobilu nebo týmu (například Scuderie Ferrari). Jakákoliv reklama byla striktně zakázaná. To koncem 30. let částečně narušily německé vozy Auto Union a Mercedes-Benz, které místo v bílé barvě vyjely bez nátěru v barvě leštěného hliníku (navzdory tomu, co se traduje o původu Stříbrných šípů s tím jako první přišly Auto Uniony), navíc občas i se zádí ozdobenou svastikou.

Závodní týmy podporovali dodavatelé paliv, olejů, pneumatik, zapalovacích svíček a dalších dílů. Ti toto spojení využívali ve svých inzerátech, ale jejich loga se objevovala jen na kombinézách jezdců. Jinak tomu bylo ve Spojených státech, kde už od 20. let závodní auta jezdila nejen v barvách sponzorů, ale dokonce podle nich měnila i své jméno.

Pokud se v zámoří jely závody pod patronací FIA, pak se musela respektovat evropská pravidla. Jenže například při 12 hodinách v Sebringu, což byl závod mistrovství světa značek, se běžně na bocích vozů objevovaly samolepky dodavatelů. Když totéž v roce 1967 udělaly některé týmy při Velkých cenách Kanady a USA F1, FIA jim pohrozila diskvalifikací, ale tím to skončilo.

Sezona formule 1 v roce 1968 začala na Nový rok v Jižní Africe. Mimo pozornost Evropanů i FIA se na start postavily dva vozy místního Teamu Gunston se žlutofialovým zabarvením jako krabičky cigaret značky Gunston. V JAR tehdy vyhrály vozy Lotus-Ford v tradiční zelené barvě se zlatým pruhem.

Poté se mnohé týmy F1 vydaly na Nový Zéland a do Austrálie na tehdy populární seriál závodů o Tasmánský pohár. Tam se Lotusy-Ford 49T objevily s horní částí karoserie červenou, spodní bílou a zlatou přídí. Šéf Lotusu Colin Chapman tým přejmenoval na Gold Leaf Team Lotus aby na vozy mohl umístit i logo, takže vozy vypadaly jako krabička cigaret Gold Leaf se čtyřmi koly. Novozélanďanům to bylo při prvních čtyřech závodech celkem jedno, ale Australané chtěli start Lotusů zakázat. Jenže pořadatelům došlo, o kolik méně platících diváků by přišlo, kdyby na startu chyběli mistři světa Jim Clark a Graham Hill, takže Australský královský autoklub nakonec nic nepodnikl.

V březnu v Anglii se jel tradiční nemistrovský Závod mistrů. BBC kvůli Lotusům odmítla vysílat televizní přenos z tohoto závodu a pohrozila, že nebude vysílat ani jiné závody F1 včetně Britské velké ceny. FIA nereagovala, ani když se Lotusy 49 v barvách Gold Leaf Teamu Lotus objevily ve Velkých cenách mistrovství světa. Pořadatelé prakticky každé velké ceny vyhrožovali zákazem jejich startu, ale nakonec couvli stejně jako Australané. Mistrem světa pro rok 1968 se stal Graham Hill s Lotusem a barvy Gold Leaf začaly být přijímány jako samozřejmost. Letitý předpis FIA tak zanikl tím, že se přestal dodržovat.

V průběhu sezony 1968 se na všech monopostech F1 i závodních vozech jiných kategorií rychle rozšířily malé samolepky s logy sponzorů, ale s výjimkou Gold Leafu šlo i nadále o partnery z řad dodavatelů. K většímu rozšíření reklamy došlo až v roce 1970, nicméně skutečný boom sponzoringu odstartovala teprve sezona 1972 s příchodem dalších tabákových gigantů a jiných velkých sponzorů.

Ing. Vladimír Rybecký


Další články


Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

zavřít