Tři životy Fordu Falcon

15.06.2018 07:31

Pro sezonu 1964 se vedení Ford Motor rozhodlo prosadit se v Evropě v rallye s vozem z americké produkce. Ford Falcon byl konvenční sedan, který byl posléze vzat za základ první generace Fordu Mustang. Mnohem lépe než v rallye si Falcon vedl na okruzích.

Strategie Fordu v motorsportu byla zvláštní. Na závodních okruzích jeho technici předělali sportovní Lolu GT Mk. 6 na Ford GT40, s nímž se Ford rozhodl vyhrát v Le Mans. Další evropskou legendu - Rallye Monte Carlo - měl dobít z hlediska amerického trhu kompaktní sedan Falcon. Proč byl model, který se nikdy v Evropě neprodával, vyslán do soutěže, která v USA nikdy nikoho nezajímala, je dodnes záhadou. V roce 1963 s motorem V8 4,2 l byl Bo Ljungfeldt překvapivě rychlý.

Pro rok 1964 se vedení Fordu obrátilo na nově založený tým Alan Mann Racing, aby americký dvoudveřový sedan Falcon Sprint v závodní úpravě od specialisty na NASCAR Holman&Moody proměnil v soutěžní automobil. Falcon Sprint sice měl ortodoxní podvozek s půleliptickými listovými pery na zadní nápravě, ale díky dílům karoserie ze skelného laminátu (dveře, kapoty aj.) byl relativně lehký (1230 kg) a poháněl jej motor V8 4,7 l o výkonu okolo 285 k převzatý z modelu Fairlane, tedy tentýž motor, který tehdy poháněl i Ford GT40. Převodovka byla čtyřrychlostní. Slabinou byly brzdy s kotouči jen vpředu. Řízení bylo s posilovačem - sice ne moc přesné, ale při několikadenní soutěži to byla pro jezdce velká přednost.

Mechanici Alana Manna dostali do práce celkem osm Falconů Sprint. Ač se nápad jezdit s velkým americkým autem po zasněžených alpských serpentinách mohl zdát bláznivý, Bo Ljungfeldt s ním v roce 1964 vyhrál všechny rychlostní zkoušky Rallye Monte Carlo. Ani to však na vítězství nestačilo, protože tehdy se dosažené časy přepočítávaly koeficientem, který zvýhodňoval maloobjemová auta, takže vítězem se stal Paddy Hopkirk s Mini Cooperem.

S homologací FIA pro cestovní vozy skupiny A2 se Falcony objevovaly i na evropských okruzích, především ve Francii. V USA jezdily Falcony Sprint v počátcích šampionátu TransAm, ale brzy je vytlačily nové Mustangy.

Ve Velké Británii nicméně na Falcony čekal druhý život. Od roku 1967 bylo Britské mistrovství cestovních vozů vypsáno pro vozy upravené podle hodně volných předpisů tehdejší skupiny B5. V dílnách Alana Manna proto vyhrabali zaprášené soutěžní auto z roku 1964 a šéfmechanik Brian Lewis ho zcela přestavěl. Použil moderní závěsy, účinné kotoučové brzdy ze sportovního Fordu GT40 a do vozu zabudoval motor V8 ve verzi 5,0 l. Vznikla tak závodní verze v podobě, která už tehdy dávno nebyla v sériové produkci. S Australanem Frankem Gardnerem za volantem Ford Falcon Sprint v barvách Alan Mann Racing dominoval britskému šampionátu a získal titul.

Falcony Sprint v britském šampionátu jezdily až do roku 1969, než je definitivně vyhnala další změna předpisů. Alan Mann s Frankem Gardnerem s ním ale titul neobhajovali, protože přešli na úplně jiné auto - nový evropský Ford Escort. Do toho zabudovali motor 1,6 l z formule 2 a Gardner s ním byl v roce 1968 opět neporazitelný.

Třetí život prožívají vozy Ford Falcon Sprint nyní. V původní homologované úpravě pro skupinu A2 jezdí v závodech Masters Pre-66 Touring Cars. Díky tomu už o víkendu 23. a 24. června potěší tyto atraktivní vozy fanoušky nádherným zvukem svých vidlicových osmiválců i na autodromu v Mostě.

Ing. Vladimír Rybecký

 

 


Další články


Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

zavřít